| 17,15 → 17,20 |
|---|
| |
| \end{abstract} |
| |
| \section{Úvod} |
| \section{Pracovní úkoly} |
| \begin{enumerate} |
| \item Změřte kompresí plynu objem baňky systému s kmitajícím pístkem. |
| \item Změřte Poissonovu konstantu metodou adiabatické expanze a současně metodou kmitajícího pístku. |
| \item Oba výsledky porovnejte. Výsledek metody kmitajícího pístku považujte za tabulkovou hodnotu Poissonovy konstanty. |
| \item Jednolitrovou láhev zvažte prázdnou. |
| \item Jednolitrovou láhev zvažte plnou vody. |
| \item Z obou výsledků určete objem lahve. |
| \item Objem prázdné jednotlitrové lahve určete kompresí plynu. |
| \item Stejným postupem změřte objem hadičky spojující byretu s měřeným prostorem. Tuto hodnotu odečtěte od výsledku podle bodu 7. |
| |
| \end{enumerate} |
| |
| \section{Úvod} |
| \subsection{Modul pružnosti v tahu} |
| Poissonova konstanta $\kappa $ je poměr měrného tepla $C_{P}$ při stálém tlaku ke měrnému teplu $C_{V}$ při stálém objemu |
| \begin{displaymath} \kappa = \frac{C_P }{C_V }. \end{displaymath} |
| |
| 65,7 → 70,12 |
|---|
| \begin{displaymath} \kappa=\frac{4mV}{T^2 pr^4} \end{displaymath} |
| |
| \section{Postup měření} |
| \subsection{Měření dutých objemů} |
| Dostali jsme za úkol změřit objem jisté zhruba jednolitrové lahve. Lahev jsme proto připojili j plynové byretě a definovanou kompresí několika desítek $cm^3$ vzduchu jsme změřili její objem. Který i s přívodní hadičkou od byrety činil 1141,78 $cm^3$. K odečtení objemu hadičky byla využita stejná metoda s tím rozdílem, že jsme odpojili flašku a hadičku zašpuntovali.. Naměřili jsme tak objem hadičky 71,16 $cm^3$ po vzájemném odečtení těchto dvou objemů je výsledný objem lahve 1,07363 litru. |
| |
| Druhou metodou kterou jsme vyzkoušeli bylo zvážení prázdné lahve (0,56 kg) a po jejím naplnění vodou o téže teplotě (25 $^\circ C)$ její opětovné zvážení (1,58 kg) protože známe hustotu vody při této teplotě 995,72 $kg/m^3$. Můžeme spočítat objem lahve 1,02438 litru. |
| |
| \subsection{Měření Poissonovy konstanty plynu} |
| Během měření Poissonovy konstanty Clement-Desormesovo metodou jsme se snažili o maximální zkrácení času otevření ventilu, po krátkém tréninku bylo jasné, že nemá smysl dobu otevření snižovat pod mez zhruba 70ms neboť se nestačí dostatečně vyrovnat tlak v aparatuře s atmosférickým tlakem. |
| |
| Uvedené výsledky jsou proto nad touto hranicí. Průměr z naměřených hodnot je $1,40 \pm 0,02$ |
| 89,7 → 99,7 |
|---|
| V celém průběhu měření jsme paralelně měřili Poissonovu konstantu i pomocí kmitajícího pístu. A tabulka \ref{Kmit} udává naměřená i vypočtená data, jako objem baňky jsme zvolili asistentem doporučený objem $0,001067 m^3$ jelikož ho nebylo možné změřit žádným z v návodu \cite{objemy} popsaných postupů. Průměrnou změřenou hodnotou je $1,29 \pm 0,03 $. Ostatní konstanty potřebné pro výpočet jsou převzaté z návodu k úloze. |
| |
| \begin{table}[htbp] |
| \caption{Pocty period pistu v petiminutovem mericim intervalu a vypoctena hodnota Poissovnovy konstanty} |
| \caption{Pocty period pistu v pěti minutovém měřícím intervalu a vypočtená hodnota Poissovnovy konstanty} |
| \begin{center} |
| \begin{tabular}{|c|c|} |
| \hline |