Účel

Základním cílem při vzniku stavebnice MLAB bylo poskytnout otevřenou, robustní, do značné míry univerzální stavebnici jak amatérům tak i profesionálům v oboru elektrotechniky a mikroprocesorové techniky. Stavebnice je velmi použitelná i k didaktickým účelům a je tak i používána. Zvláště pro školní výuku mikrokontrolerů PIC a ATMEL.

Vlastnosti

Pro seriózní práci je nezbytné, aby elektronická vývojová stavebnice poskytovala při rozumné flexibilitě vysokou spolehlivost a mechanickou stabilitu. Mechanickou stabilitu zajišťuje základní deska, která je (obvykle) z jednostranného plošného spoje a poskytuje kromě mechanické opory i společný zemní potenciál.

Základna je opatřena rastrem děr pro úchyt jednotlivých elektronických vývojových modulů. Rastr byl zvolen 400mils (tedy 10,16mm). Připevnění modulů k základní desce se děje pomocí šroubů M3 s rozpěrnou maticí v podobě sloupků výšky 5mm. Zkušební moduly mohou být libovolné velikosti v násobku rastru. Uchycení se předpokládá v rozích, pokud tomu konstrukční důvody nebrání.

K propojování vstupů a výstupů elektronických desek se používají kablíky různých délek opatřené na obou koncích konektory (samicemi) pro kontaktní hřebínky. Používají se standardní hřebínky v rastru 100mils (2.54mm).

Pro připojování napájení se používá stejných hřebínků a to takto:

• Pro napájení do +5V se používají 3-pinové hřebínky. Krajní vývody jsou zem a prostřední vývod je napájení. Toto napětí je obvykle buď stabilizované nebo získávané z baterií.
• Pro napájení nad +5V (typicky +12V nebo +16V pro programátor nebo pro výkonové výstupy) se používají 4-pinové hřebínky. Krajní vývody jsou zem a oba prostřední vývody jsou napájení. Toto napětí může být stabilizované ale není to vyžadováno. Předpokládá se, že konstruktér ví, co dělá, když manipuluje s „vysokým“ napětím (nad 6V).